Tisková zpráva z konference o dopravě ze dne 15. 9. 2014

Vážení novináři, přinášíme Vám informace z dnešní tiskové konference v textové formě.

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec   

Trochu historie Občanského sdružení Obchvat Náchoda (OSON)

Naše občanské sdružení bylo založeno v roce 2009. Naším hlavním cílem je dle svých možností podpora obchvatu Náchoda a snaha a pomoc při jeho přípravě a realizaci.

Před parlamentními volbami v roce 2009, volbami do kraje a do městského zastupitelstva jsme zorganizovali setkání kandidátů politických stran s občany Náchoda.

Občané měli možnost se seznámit s názory a sliby politiků. Ti slíbili podporu.

O velkých problémech v dopravě na mezinárodní silnici E67, která prochází městem jsme dali vědět mimo korespondence zainteresovaným orgánům i třemi blokádami dopravy.

Od roku 2010 se zatím nepodařilo získat pravomocné územní rozhodnutí. Neustále se proti němu postupně odvolávají odpůrci obchvatu. Když se dokumentace doplní přijdou s jiným požadavky. Naposledy je to petice ze dne 3. 8. 2014 podepsaná třemi osobami.

Proti tomu stojí petice z roku 2006 za urychlené vybudování obchvatu Náchoda podepsaná téměř 7 000 občany. Petice by měla být uložena na Městském úřadě Náchod.

Pochopení ze strany ŘSD

V letošním roce jsme navštívili ŘSD ČR Správa Hradec Králové kde jsme získali informace o stavu přípravy obchvatu Náchoda, ale i úprav kruhových křižovatek a oprav ulic Pražská, Kostelecká a Polská. Získali jsme informace i o stavu přípravy a realizací D11 a R11. Můžeme konstatovat, že zde jsme získali plnou podporu obchvatu města.

Nepochopení ze strany hejtmana Královéhradeckého kraje

Dále jsme se objednali k hejtmanovi Královéhradeckého kraje. Pan hejtman na rozdíl od odpůrců obchvatu si na nás čas neudělal. Radní pro dopravu nás ujistil, že Královehradecký kraj obchvat Náchoda podporuje. Zdůraznil, že obchvat nemá platné územní rozhodnutí. Což je všeobecně známo. Připomněli jsme, že obchvat bude plně funkční až po realizaci přeložky silnice II/303 v úseku Běloves – Velké Poříčí kde je investorem Královehradecký kraj. Tato přeložka převede dopravu z obchvatu směr Hronov – Police nad Metují – Broumov. Zde jsme nezískali žádné konkrétní stanovisko leda to, že přeložka stojí dost peněz. Což je relativní, neboť cena je daná výběrovým řízením a ceny staveb navíc klesly a k dispozici jsou i peníze z EU. Dne 18. srpna jsme měli jednání s prvním náměstkem hejtmana panem Rumlem, který nás vyslechl a přislíbil další jednání.

Poslanci a místopředseda vlády nás podporují

Navštívili jsme poslankyni parlamentu paní Soňu Markovou a poslance a zároveň místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Zde jsme získali plnou podporu a slib dalšího jednání.

Rozhodli jsme se pro tiskovou konferenci prostřednictvím které Vás chceme informovat o dopravní situaci v Náchodě a to před otočením směru a po otočení dopravy na ulici Volovnice a našem celkovému stanovisku.

Zároveň Vám sdělujeme, že dne 19. září 2014 proběhne protestní akce proti nadměrné dopravě spojená s blokádou dopravy.

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec   

Sčítání dopravy na území Náchoda

Celostátní sčítání dopravy se provádí každých 5 let. Pro území města Náchod máme k dispozici sčítání dopravy provedená v roce 2000, 2005 a 2010. Údaje sčítání byly převzaty od ŘSD ČR. Příští rok bude opět celostátní sčítání organizované ŘSD ČR. Výsledky budou k dispozici pravděpodobně cca v březnu roku 2016.

Na mapkách jsou označena sčítací místa čísly s pomlčkou a u nich je přímo uvedena průměrná intenzita dopravy za 24 hodin. Označení sčítacích míst je stejné pro všechna sčítání.

Sčítací rok 2010

U silnice I/33 (E67) je sčítací místo u křižovatky Slávie 5-0111 s intenzitou dopravy 18 547 vozidel/24 hod., a před hranicí s Polskem 5-0133 s 8 282 vozidly/24 hod.

silnice I/14 na Plhově sčítací místo 5-3511  8 442 vozidly/24 hod.

silnice II/303 směr Hronov 8 413/24 hod.

silnice III/285 26 obec Lipí 2 099/24 hod.

Porovnání roků 

Z porovnání sčítání z roků 2000, 2005, 2010 vychází intenzita dopravy nejvyšší v roce 2000 u Slávie 21 420 vozidel/24 hod, II/303 směr Hronov 9 193/24 hod.

V roce 2005 se opravovala silnice II/303 v úseku Náchod-Velké Poříčí, železniční nadjezd. Byla zde úplná uzavírka. Proto sčítání za Železňákem je zkreslené.

Dle výsledků Celostátního sčítání dopravy 2010 jsou intenzity dopravy největší na silnici I/33 mezi křižovatkami U Slávie a U Čedoku. Průměrná denní zátěž je 18 547 vozidel/24 hod v obou směrech.

Na výjezdech z města po silnicích I/33, I/14 a II/303 se zátěž rozděluje takřka rovnoměrně a dosahuje 8 282 – 8 442 vozidel/24 hod.

K velmi zatíženým silnicím patří rovněž III/30413 z centra, kde bylo zjištěno 9 086 vozidel/24 hod.

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec    

Současný stav severního obchvatu města Náchod

Na severní obchvat Náchoda je vypracována projektová dokumentace pro územní řízení. Územní rozhodnutí bylo jednou zrušeno a na základě připomínek byla dokumentace opravena a doplněna.

Bylo vydáno druhé územní rozhodnutí a opět se proti němu odvolali odpůrci obchvatu. Odvolání v současné době probíhá u odvolacího orgánu a tím je Odbor výstavby Královehradeckého kraje. ŘSD ČR Správa Hradec Králové měla do konce srpna 2014 dodat další doplňující doklady požadované odvolacím orgánem. Je důvodná obava, že v případě potvrzení platnosti územního rozhodnutí odvolacím orgánem, jej odpůrci obchvatu napadnou soudně. Vypadá to, že to takto půjde pořád dokola.

Nejohroženější živočich nechráněný zákonem - člověk

Zákonem by se měla stanovit pravidla činnosti těchto tzv. "ochránců přírody".

Z výsledku sčítání dopravy je vidět vysoká intenzita dopravy na silnici II/303 směr Hronov - Police n/M - Broumov. Intenzita je nad 8000 vozidel za 24 hodin. Podobná intenzita je na silnici I/14 směr Červený Kostelec – Úpice - Trutnov.

Severní obchvat změní dopravní trasy v Náchodě i okolí a umožní varianty objížděk při nehodách a rekonstrukcích 

Severní obchvat řeší převedení této dopravy mimo město. Další problém, který řeší severní varianta je doprava z Náchoda do obce Kramolna. V současné době se lze dostat na Kramolnu nevyhovující komunikací III. třídy, která je úzká a s mnoha zatáčkami. Severní obchvat s ohledem na vedení trasy zabírá minimum zemědělské půdy.

Součástí severního obchvatu je i přeložka silnice I/14 v úseku Vrchoviny - Vysokov. Tato přeložka neřeší problém dopravy Náchoda. Není ji proto nutné v této etapě realizovat.

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec   

Jižní varianta - tunel

Na tuto variantu je vypracována pouze studie. To by znamenalo začínat projekčně od nuly. Tunel by měl začínat ve Starém městě a končit až v Polsku.

Tunel neřeší žádné převedení dopravy silnice I/14 na Červený Kostelec - Úpice - Trutnov mimo město. Neřeší ani dopravu směr Broumov - silnice II/303. Neřeší ani dopravu do obce Kramolna. Tato veškerá doprava zůstane ve stávajícím stavu po ulici Pražská, Běloveská a Kostelecká. Tunel tedy řeší pouze dopravu směr Polsko, ale hlavně dopravu po území Polska.

Cena tohoto tunelu se bude blížit tunelu Blanka v Praze. Jedná se o mezinárodní silnici s možností přepravy nadměrných nákladů. Kromě nesrovnatelně vyšší ceny tunelu k obchvatu jsou u tunelu vysoké provozní náklady na větrání, osvětlení a zajištění bezpečnosti dopravy.

Navíc by tunel měl vést prostorem se zdrojem pramenu IDY. To ale neplatí v případě Polska, kde se podzemí lázní vyhne.

Pokud Polsko touží po tunelu na svém území, tak ať si jej postaví v návaznosti na severní obchvat. Určitě by nebyl problém s napojením obou akcí.

V příloze Vám zasílám z podkladů ŘSD severní obchvat. Je na něm vidět i přeložka I/14.

Jižní variantu nemáme v elektronické verzi k dispozici.

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec   

Přeložka silnice II/303

Severní obchvat Náchoda sjíždí na stávající silnici I/33 mezi Hypernovu a most přes řeku Metuji před hranicí s Polskem.

Vozidla směřující na Hronov, Polici nad Metují a Broumov by při stávajícím stavu musela jet přes nevyhovující železniční přejezd Běloves a dále přes nevyhovující křižovatku ulic Kladská s Broumovskou (II/303). Dále potom zástavbou dolní Babí, Malé Poříčí na most "Železňák" ve Velkém Poříčí. Intenzita těchto vozidel je cca 8 400 vozidel/24 hod.

Byla proto navržena přeložka silnice II/303 v úseku Běloves - Velké Poříčí. Tato přeložka začíná nově vybudovanou okružní křižovatkou na I/33 před vjezdem do Hypernovy a pokračuje podél železniční tratě a řeky Metuje za "Železňák". Vyhýbá se v celé své délce zástavbě.

Vše je připraveno, jen se nestaví

Investorem přeložky je Královehradecký kraj. Na přeložku je vydáno platné územní rozhodnutí a vypracovaná projektová dokumentace ke stavebnímu povolení. Za minulého vedení kraje byla vykoupena část pozemků za 10 mil. Kč. Od té doby se nic nevykoupilo a není snaha o pokračování. Stejně tak současné vedení města Náchoda nevyvíjí v tomto směru žádnou aktivitu.

Realizace přeložky byla slíbena i v souvislosti s přesunutím Okresního hasičského záchranného sboru do Velkého Poříčí. Po přeložce by mohla hasičská vozidla jet směrem na Náchod rychlostí 90 km/hod což je nesrovnatelně rychlejší oproti současnému stavu.

Realizace přeložky silnice do Hronova je bezpodmínečně nutná pro plnou funkčnost obchvatu.

Stavba se dá z technického hlediska realizovat před obchvatem.

Při stavbě tunelu, který vyústí poměrně daleko za hranicí v Polsku není návaznost na Hronov, Polici nad Metují a Broumov zajištěna vůbec.

Stejně tak není zajištěna doprava na Červený Kostelec a dál na Trutnov.

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec    

Porovnání dopravy po R11 s dopravou po I/33 (E/67)

Pro porovnání je přiložena mapa polské silniční sítě a mapka části ČR s dopravou po I/33 (E67).

Z tohoto porovnání je vidět, že R11 je výhodná pro dopravu na sever (Štětín), ale pro dopravu na východ směr (Ukrajina, Rusko) je výraznou zajížďkou. Zajížďka je téměř 65 km. Vzdálenost z Jaroměře na Královec je 42 km. Z Jaroměře do Náchoda je 26 km. Než tedy kamión dojede po R11 přes Královec na hranici s Polskem, je již po E67 přes Náchod 16 km v Polsku. Při jízdě přes Královec musí následně v Polsku po S3 na křižovatku s dálnicí A4 a po ní teprve na východ Polska směr Ukrajina, Rusko. Z toho je patrné výrazné prodloužení trasy.

Bude to delší

Argument, že po R11 bude doprava do Ruska a Ukrajiny rychlejší, rozhodně neplatí pro kamiony, které nemohou jezdit po dálnici rychlostí130 km/hod. Z Jaroměře směr Náchod má být v souvislosti s D11 a R11 provedena přeložka I/33 (E67) až po obchvat České Skalice. Mezi obchvatem České Skalice a Náchodem není v současné době problém. Překážkou v rychlé dopravě do PL tedy zůstává obchvat Náchoda. Po jeho dokončení by kamiony z Jaroměře opustily ČR za cca 20 minut. Finanční náklad v porovnání s cenou R11 je nesrovnatelně nižší...

Stavba R11 má začít od konce a to úsekem Trutnov - Královec, který je v současné době nejhorší (I/16). S tím lze souhlasit. Termín dokončení má být rok 2020. Myslím, že tento termín je příliš optimistický. Začátek R11 (Jaroměř - Trutnov) je v nedohlednu.

Jak donutit kamióny jezdit oklikou?

Aby kamiony opustily silnice prvních tříd a jezdily po dálnicích muselo by dojít k úpravám cen za mýtné. Stanovit tedy rozdílné ceny za použití silnic a dálnic. Platit vyšší mýtné na silnicích I. tříd, které mají horší technické parametry než dálnice by nebylo spravedlivé. Zakázat jízdu kamionů po silnicích prvních tříd by nebylo jednoduché. V našem regionu by to bylo na silnici I/33. Převést silnice I. tříd do silnic II. tříd a na nich potom zakázat jízdu kamiónů narazí na nesouhlas krajů. Vlastníky silnic II. a III. tříd jsou totiž ze zákona kraje. Těm by přibyly nejen do vlastnictví, ale hlavně do údržby.

Porovnání tras R11 s E67

   Historie sdružení    Sčítání dopravy     Současnost severního obchvatu     Jižní varianta - tunel     Přeložka silnice do Hronova     Porovnání Náchod nebo Královec